Jsou muži a „muži“

Vážím si mužů, kteří si uvědomují, že sex je vždy záležitostí podmíněnou oboustranným souhlasem. Vědí, že pouze takový akt přináší krásné chvíle oběma a za žádných okolností by se nesnížili k tomu, vynucovat si něco, na co neexistuje žádný nárok, násilím.

Bohužel nejsou tací všichni. Posledních pár dnů sleduji různé články na blogu a také diskuze pod nimi, které tato slova jen potvrzují. Dle nich je žena primárně stvořena pro rozkoš mužského pohlaví a muž má vždy za všech okolností právo na tělesný styk s ní.

Je úplně jedno, zda žena dává nějakým skrytým způsobem najevo svou touhu, či ne, takový muž si cokoliv vysvětlí jako souhlas. Může být oděna třeba v režný pytel, ale jen pomyšlení co se skrývá pod ním muže vyburcuje k činu. Co teprve, když se její oděv smrskne do miniaturních rozměrů, to už je přece jasný signál, no ne?

A co teprve zákonná choť, která muže donutila sňatkem k celoživotní věrnosti jen sobě samé a poté si dovolí muži nedat to, co mu zákonem náleží? Pak je po právu v pořádku toto si vynutit násilím? Má tedy zanedbávaná žena stejné právo vynutit si něco podobného po muži, jehož přestala vzrušovat?

Prý se můžeme podívat i do zvířecího světa, jeden z blogerů přirovnal znásilněnou ženu k feně, která když nechce, pes nemá šanci. V jednom s ním souhlasím, šanci nemá, protože by mu tak potrhala kožich, že by se z toho vzpamatovával hodně, hodně dlouho. Proto i pes ví, kdy si má raději zmíněnou nabídku k milostným hrám rozmyslet, je-li mu život milý.

Víc už nechci podobné srovnání rozebírat, protože žena, která si něco podobného prožije by toto jen těžko rozdýchávala, stačí už jen to, že je společností neustále přesvědčována o tom, že vlastní část jejího tělo jí vlastně nepatří. Je přece naprosto normální, když si na ní dělá právo kdokoliv jiný, aniž by se jí ptal.

Mužům s takovým názorem a přístupem přeji jediné, hodně homosexuálních násilníků, kteří si je vyhlédnou jako potencionální oběti, ráda jim potom po jejich několikadenní léčbě zadní části těla heřmánkovou koupelí prozradím, že se jim přece vůbec nic nestalo, o nic nešlo a jejich tělo může posloužit k radosti jiného, aniž by je ubylo, takže nač z toho dělat tragedii. Věřím, že poté tito muži konečně pochopí……..